Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Vzpomínka na starý dřevěný most

Dřevěný most... býval ve Svojšíně od roku 1723 až do roku 1930, kdy byl nahrazen novým, železobetonovým mostem

 

Starý most byl v roce 1723 současně s barokním zámkem vystavěn svojšínským panstvem za doby hraběnky Judity z Příchova, která po předčasné smrti svého manžela (1713) hraběte Antona Příchovského spravovala panství za syna Johana Václava.

Most (v nadmořské výšce 385 m), který vedl z rytířských dob z farní obce Svojšín (na levém břehu řeky Mže) přes řeku směrem na Řebří a Ošelín, byl mostem dřevěným sotva 32 metrů dlouhým, spočívajícím na dvou pevných zemních a jedním říčním pilíři, zhotovených z lámaného kamene. Ty byly po obou stranách opatřeny dřevěným bedněním (se třemi otevřenými větracími okny). Bednění bylo opatřeno sedlovou střechou pokrytou šindeli. Na pravém břehu řeky stál před mostem při vjezdu k panskému sklepu přízemní zděný domek č. 45 s taškami krytou mansardovou střechou, který sloužil kdysi jako mýtný domek a musel být při výstavbě nového mostu z dopravních důvodů zbořen.

Starý most se vklínil do krajinného obrazu. Pokud nebyl provoz tak silný, nebyly náklady na jeho údržbu vysoké, i když šlo o opotřebovatelné materiály. Ale od výstavby železniční tratě a po zavedení poštovního vozového styku z Černošína do nahoře nad mostem položené stanice Svojšín, trpěl stářím pod novými dopravními prostředky (auty).

Dříve byly také různé jiné překážky. Byly nově položené okresní silnice na levém i pravém břehu řeky jen k mostu. Ten však nebyl převzat pod správu okresu, protože obec neposkytla žádný příspěvek. Tak zůstal v dopravní síti ostrovně položený most svojšínskému panstvu, které v důsledku toho o jeho zachování mělo stále méně zájmu, zvlášť když náklady se stále zvyšovaly. Různá ujištění a zprávy v novinách nic nepomáhaly. Pomohla až nouzová výstavba (1923/24), tedy provedení přeložky příjezdové silnice od mostu k nádraží, čímž se měla zmenšit zátočina a zmírnit stoupání. Okresní stavební komise požadovala od 1. 12. 1928 okresního zastupitelstva ve Stříbře výstavbu nového mostu. Starý most i přes zákaz památkového úřadu musel zmizet. 2. 9. 1930 po obtížných jednáních s 12 obcemi, majícími na stavbě mostu zájem, jejichž finanční příspěvek byl regulován právě tak jako příspěvek státní a zemského úřadu, byly zajištěny finanční prostředky.

Výstavba železobetonového mostu byla vypsána zemským úřadem v Praze a zasedáním okresního výboru ve Stříbře ze 7. 11. 1930. Zadána byla stavebnímu podniku Dr. Ing. J. Fifka a ing. I. Moravce v Praze za částku 425 776 Kč. Na stavebních nákladech se podílelo i 12 zainteresovaných obcí s celkovým příspěvkem 47 400 Kč. 12. března 1931 se konalo komisní předání stavebního místa firmě prostřednictvím vrchního komisaře zemského úřadu ing. Josefa Harta. Posledně jmenovaný je současně projektantem nového mostu. Začátkem května 1931 se započalo bouráním starého mostu. Zmizel charakteristický pomník z venkovského obrazu. Fotografie a grafická ztvárnění zůstanou jen vzpomínkou na jeho podobu.