Židovský hřbitov v Řebří

 

Židosvský hřbitov v Řebří

Historické náhrobky, rozeseté po strmém lesním srázu, upomínají na smutně uzavřenou, přesto však neodmyslitelnou součást dějin vísky Řebří – osudy místního židovského obyvatelstva.

Židovský hřbitov najdeme ukrytý v lesíku poblíž potoka Šárka, téměř na vrcholu stejnojmenného kopce. Ačkoli leží mezi vesnicemi Ošelín a Řebří, bývá nazýván také podle sousedního Svojšína, pod jehož správu dnes Řebří územně spadá. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1742, mezi nečitelnými bychom ale mohli možná objevit i stély starší – hřbitov byl zřejmě založen už kolem roku 1660.

Záchranné práce

Areál hřbitova o rozloze 1646 m2, ohraničený kamennou ohradní zdí, byl v letech 2003 a 2004 obnoven díky dobrovolníkům z celého světa, a v roce 2007 prohlášen za kulturní památku. „Po dlouhých letech, tentokrát v pozitivním duchu, se tohoto místa opět dotkly lidské ruce. Podařilo se nevídané dílo. Napříč příslušnosti k národu, vyznání i politickému smýšlení a navzdory času zde lidé dokázali, že ještě není nic ztraceno," komentoval tehdy svojšínský starosta Karel Petráň průběh záchranných prací. Nejen díky jeho úsilí tak i dnes jako by dílo dávných židovských kameníků šeptalo návštěvníkům k zamyšlení slova starozákonního proroka Malachiáše: „Zdaliž není jeden otec nás všech? Zdaliž Bůh jeden nestvořil nás?"

Hřbitov pro mnoho obcí

Tachovsko v minulosti vynikalo nebývalým počtem židovských náboženských obcí. Modlitebnu, synagogu, nebo alespoň pár židovských domků tu bylo možné najít téměř v každé vesnici. Ne všude byla ale místní šlechta velkorysá tak, aby jako ve Svojšíně darovala věřícím potřebné pozemky a umožnila jim zřídit hřbitov. V Řebří tak najdeme náhrobky příslušníků židovských komunit ze širokého okolí – Boru, Černošína, Stříbra, Olbramova nebo Poběžovic.

Dílo dávných kameníků

Celkem se do dnešních dnů dochovalo 143 náhrobních stél, některé ale bohužel jen v torzovitém stavu. Nejstarší náhrobky, pocházející převážně z 80. let 18. století, najdeme na severovýchodní straně hřbitova - mezi nimi i zmiňovanou stélu z roku 1742, značící místo odpočinku Mordechaje, syna Abrahamova. V jihozápadní části si prohlédněte snáze čitelné, a často také již hebrejsko-německy psané náhrobní kameny, pocházející z 2. poloviny 19. a počátku 20. století.

Mezi množstvím rozmanitě tvarovaných, převážně žulových stél můžete objevit jeden ze čtyř levitských náhrobků, zdobený typickým motivem obřadní konvice, nebo dva žehnajícími rukami označené hroby příslušníků prastarého židovského rodu Kohenů. Jiné náhrobky jsou umělecky dekorované plastickými rostlinnými a geometrickými motivy, nebo naopak jen skromně vyvedené v symbolickém tvaru dvou shora zaoblených kamenných desek, představujících podobu desatera tak, jak jej Mojžíš převzal na hoře Sinaj z Božích rukou.

Objevte oázu klidu a ticha, skrytou za staletou, mechem a travou zarůstající kamennou zdí. Můžete tu obdivovat preciznost a krásu nelehké práce dávných židovských kameníků, nebo jen tak vychutnávat klidnou atmosféru dávno ztichlého místa, na němž vás bude rušit jen šumění stromů.

Autor: Veronika Kejřová

CzechPOINT

Czech POINT

Obecní úřad Svojšín je od 1.11.2009 kontaktním místem CzechPOINT

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Monitor státní pokladna - plnění rozpočtu obce

Monitor státní pokladna - plnění rozpočtu obce

Mobilní aplikace

V obraze

Vím, co se děje

Aplikace "V OBRAZE" vám přináší přehled aktualit z webu vybraných obcí, upozorní vás na nově vložené zprávy, dozvíte se včas o pořádaných akcích, můžete si prohlédnout fotografie nebo dokumenty vyvěšené na úřední desce vybrané obce.

Kontakty

tel.: 374 693 112
email: obec@svojsin.cz

datová schránka: pudasuy

Úřední hodiny

Pondělí:
08:00 - 12:00 / 13:00 - 17:00

Středa:
08:00 - 12:00 / 13:00 - 17:00